Projekt - Přírodovědný klub


Řemeslný den 25. 10. 2013 – Téma: Motýli
Motýli jsou velmi pestrý a obdivuhodný hmyz. Řadě z nich hrozí v posledních letech vyhubení zejména vlivem přeměny hospodaření v krajině.

Výskyt:
Na světě se vyskytuje kolem 200 000 druhů motýlů. V České republice žije asi 3000 druhů denních a nočních motýlů, z toho denních je pouze 143 druhů. Setkáváme se s nimi především na květnatých loukách, ve světlinách lesů, noční druhy létají v noci na světlo a některé druhy žijí i v domácnostech (např. moli).
 
Velikost:
Nejmenší motýli mají rozpětí křídel od 1 do 2 mm. Naopak největší mají kolem 28 cm (podobně jako někteří pěvci).
 
Popis dospělého motýla: 
Tělo motýla má 3 části – hlavu, hruď a zadeček. Na hlavě mají motýli složené oči, které se svou stavbou podobají síti, tykadla, jež používají k určování čichu, a ústní ústrojí - sosák – podobný rozříznuté trubici, kterou motýli sají šťávy a minerály. Křídla motýlů jsou blanitě vyztužena žilkami. Motýli patří do řádu šupinokřídlí – Lepidoptera, jelikož velká většina z nich má na svých křídlech opravdu šupinky složené jako tašky na střeše. Různé velikosti a tvary těchto šupinek spolu s lomem světla vytváří nádhernou barevnost a pestrost motýlích křídel. Někteří motýli se snaží svým zabarvením splynout s prostředím. Jiní chtějí být viděni a jejich výstražné zabarvení ukazuje na to, že jsou jedovatí. Další předstírají, že motýlem vůbec nejsou, a napodobují jiný hmyz.
 
Vývojová stádia:
Jejich vývoj s proměnou dokonalou je fascinující. Od drobného nenápadného vajíčka přes žravou housenku zapouzdřenou kuklu až po létajícího dospělce.
 
Potrava:
Potravou housenek jsou ve většině případů šťavnaté listy dřevin a bylin. Dospělci se často živí nektarem rostlin, minerály z půdy nebo šťávami z rozkládajících se rostlin, živočichů nebo exkrementů.
 
Další zajímavosti o motýlech:
Let motýlů je rovněž fascinující. Někteří létají pomalu a spíše plachtí (např. otakárci), jiní velmi rychle mávají svými křídly (např. lišaji). Většina motýlů je stálých, ale jsou i migrujícími druhy (např. babočka bodláková, babočka admirál, lišaj smrtihlav). Létají k nám až třeba z Itálie. Světovým rekordmanem mezi letci na dlouhou trasu je danaus stěhovavý z Ameriky. Dospělci létají Z Kanady až do Mexika, což je 4000 km. Užitek motýlů je nejen v opylování květů, ale například i ve výrobě hedvábí. Bourec morušový je už od pradávna využíván v textilní výrobě (1 zámotek vytvoří až 800 metrů hedvábného vlákna). Ohrožení motýlů je značné. Za 100 let vymizela ¼ druhů.
Motýlům vadí každá změna hospodaření v krajině (zarůstání luk a strání nebo naopak přílišné sečení či pasení, chemizace, postřiky, přílišné hnojení …). Velmi jim naopak vyhovuje pestrá mozaika různých typů prostředí – význam pro ně mají i drobné plochy v zahradách a kolem domů, což může ovlivnit i mnohý z nás.
Fotodokumentace/Přírodovědný klub/Řemeslný den_2013_10_25
 



Řemeslný den 21. 12. 2012 – Nejen ptačí migrace
Povídání bylo zaměřeno na cizí slovo „migrace“, jenž označuje stěhování např. živočichů, táhnutí z místa na místo. Je to víceméně pravidelný pohyb živočichů z jednoho místa na jiné, opakující se každý rok v pravidelných ročních obdobích anebo také jen několikrát nebo dokonce jen jednou za život (lososi). Odpověděli jsme si na otázky: Proč k migracím dochází? Jaké jsou nejstarší záznamy v historii a o různých teoriích, kam zvířata přes zimu mizí? Kteří živočichové migrují? Některé, jako třeba motýla Monarchu stěhovavého, jsme si přímo v ento-mologické krabici mohli prohlédnout. Podle čeho se při svých cestách živočichové řídí a jak jsou přesní? Jak je to s ptáky, u kterých je migrace nejvíce pozorovatelná? A třeba i jaký druh ptáka létá nejdále a je světovým re-kordmanem. Další části programu byla společenská hra o tahu našich druhů ptáků (slavík, vlaštovka, čáp a včelojed) na zimoviště do Afriky a zase zpátky. Hra měla podobná pravidla jako známá hra: Člověče, nezlob se. Děti se během hraní dozvěděly o velkém nebezpečí, které na zvířata při tahu čeká a jaké překážky musejí pře-konávat, aby se často vrátily zpátky do stejného místa, odkud původně vylétly.
 
 
 
Řemeslný den 24. 10. 2012 – Stopy zvířat a jejich pobytové znaky
Povídání bylo zaměřeno na nejrůznější znaky v přírodě, které prozrazují přítomnost jednotlivých živočichů. Nej-jednodušší samozřejmě je, když živočicha vidíme a můžeme ho určit. To se nám však vždy nepodaří, protože někteří živočichové žijí velmi skrytým způsobem, jsou plaší, mají noční aktivitu nebo jsou zkrátka v daném území vzácní. Ovšem i přes nepřímý kontakt s daným zvířetem, můžeme dle různých pobytových znaků roz-poznat jeho přítomnost. Jaké ty znaky jsou? Je jich velké množství. Stačí mít jen v přírodě otevřené oči, chodit tiše a pomalu a mít i případné znalosti a jistě takových stop a znaků najdeme mnoho. Vždyť v přírodě můžeme číst jako v otevřené knize. Nejtypičtější pobytové znaky jsou nejspíš stopy – otisky tlapek, kopýtek a prstů, či chloupků. Dalšími znaky mohou být nejrůznější zvířecí příbytky (hnízda, nory, pelechy...), zbytky kořisti, požerky nebo značení na vegetaci, zásobárny potravin, zanechaný trus či vývržky, sociální a odpočinková místa, ptačí pera nebo nakonec zbytky srsti či tělesné nebo kosterní zbytky uhynulých živočichů... Některé tyto znaky byly ukázány v obrázkové prezentaci či na skutečných přírodninách. Žáci si mohli ke konci programu zahrát na sto-paře a vyzkoušet své získané znalosti v přiřazování obrázků zvířat k jejich stopám nebo k doneseným vzorkům různých okusů.
 
 
 
 
[zpět na Projekt]




Vítejte,

Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
[ ]
[ ]


Vedlejší menu



Plánované události

Žádné plánované události

Datum / Čas

 


Kde nás najdete



Novinky pro 2024

PoÚtStČtPaSoNe
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
 


Hledat ZŠ Podbřezí



Návštěvnost

TOPlist


Vygenerováno za:0.0423 sec,0.0030 z toho dotazů.